V městském provozu je výhodné, aby byl poloměr tramvají co nejmenší. Můžete použít bud klasické koleje od výrobců jako je Fleischmann či Peco, ale zde zapomeňte na malé poloměry. Např. nejmenší poloměry, které Fleischmann nabízí jsou R180 u flexi koleje bez podloží a R192 mm u varianty R1 s podložím. Více či méně vhodnou alternativu nabízí koleje asijských výrobců Kato či Tomix.
Tomix
Výrobce Tomix má nejmenší poloměry R103, R140 a R 177, které se dodávají pod názvem Tomix Wide Tram Track a to vč. plastového obložení představující betonové panely / asfalt / trávu typické pro tramvajový provoz. Problém je, že když si jednotlivé koleje poskládáte vedle sebe, nepůsobí to vůbec modelově. Odstupy tramvají jsou v zatáčkách (zde bych pro to měl ještě pochopení) a hlavně v rovných úsecích nepřirozeně velké. U nás když se míjí dvě tramvaje, tak si div o sebe neštrejchnou zrcátky. U Tomixu by mezi nimi div neprojela ještě jedna. Výrobci se ale nelze divit. Při malých poloměrech oblouků předek a zadek vozu nepřiměřeně zasahuje i do sousední dráhy, a pokud se v protisměru řítí stejně "ramenatý" protivník, je potřeba je od sebe dostatečně vzdálit.
 |
| Obr.1 - Příklad použití kolejí Tomix |
Tomytec
Tramvaje pak vyrábí firma Tomytec (nevím do jaké míry jsou propojené s Tomix). Pokud vám stačí tramvaje méně detailně zpracované, analogové a nesvítící, jsou pro vás tramvaje Tomytec a koleje Tomix to pravé.
 |
| Obr.2 - Na první pohled dobré, na druhý už je to horší |
Kato
To výrobce Kato má modely Portram a Centram zpracované detailněji a navíc i svítící.
 |
| Obr.3 - Tramvaje Kato Portram a Centram |
 |
| Obr.4 - Tramvaje Kato Portram |
Sice jsou zatím jen v analogu, ale za to má výrobce dokonce extra řadu kolejí pro tramvaje označenou jako Unitram. Ta má oproti Tomixu výhodu v tom, že v zatáčkách je distance mezi míjejícími se vozy dostatečná, ale na rovném úseku se k sobě koleje zase přiblíží a působí to o dost věrohodněji. Poloměr je pak 180 mm. Detailně jsou zpracovány i panely mezi kolejemi a pro moderní epochu jsou skvělé. Nevýhodou je pak cena a nízká flexibilita.
 |
| Obr.5 - Unitram koleje a silnice |
No a pak je tu ještě řada Unitrack v poloměrech R117, R150 a 183 mm. Ta je výrobcem předpokládám určena spíše pro železniční provoz. Já je ale použiji právě na tramvaje. Moje tramvaj Kato je navíc díky Fuldovi digitální.
 |
| Obr.6 - Moje Kato Portram 14-801-1 |
 |
| Obr.7 - Poloměry Kato Unitrack |
Hobbytrain
Před dvěma lety pak přišel s řadou tramvají Duwag výrobce Hobbytrain. Nabízí vždy variantu analog s přípravou na DCC nebo rovnou DCC se zvukem. Jakmile cena padla, pořídil jsem si Düwag M6 Nuremberg.
 |
| Obr.8 - HobbyTrain Lemke H14903 |
Testování
Když jsem sondoval, jaké možnosti vlastně jsou, objevil jsem stránku zabývající se posouzením jednotlivých tramvají a jejich jízdních vlastností na jednotlivých poloměrech kolejiva. Článek je zde. V dobré víře jsem si tedy pořídil zkušební poloměry Kato Unitrack R117 a R150. Začal jsem s R150, kam jsem postupně vypustil obě své tramvaje. Kato jezdí krásně, ale Hobbytrain není přesvědčivý. Ale zase jen pokud "couvá". Video ze zkušebních jízd najdete zde nebo níže.
Bohužel nemohu s autorem článku zmiňovaného výše souhlasit, že jízdní vlastnosti Kato Portram na poloměru R117 jsou bezproblémové.
Co z toho pro mě vyplývá? Minimální poloměr bude R150 a pokud bude tramvajová trať v souběhu i v zatáčce, přidá se jako vnější kolej R183.
Idea
Tramvajová
trať bude zasahovat do třetího a čtvrtého segmentu (město). Mým cílem
je vybudovat jeden okruh s několika zastávkami a pomocí modulů Lenz BM3
vybudovat trať s autoblokem. K této trati pak přidám "fake" koleje pro
větší realičnost tramvajového provozu. Půjde o na železniční trati
nezávislý DCC systém, kdy použiji extra myš a zesilovač ze start setu,
který snad dostanu od Ježíška. Představa autobloku je taková, že se na
okruhu budou pohybovat 2 až 3 tramvaje, kdy myší se ovládá pouze první a
zbývající se posouvají automaticky do následujících úseků vždy, když se
úsek uvolní. Takové poskakování není úplně věrohodné, ale je to jediná
automatizace, na kterou mé znalosti stačí.
 |
| Obr.9 - Idea autobloku |
Pokud
si vezmu, že moje plánovaná trasa pro tramvaje bude mít tvar jakési natažené a zdeformované "psí kosti", je
nekritičtějším místem právě okruh pro otáčení při R150, který je vidět i
na videu výše.
 |
| Obr.10 - Tramvaj je červeně |
Jeden
otáčecí oblouk bude umístěn mezi
hlavní stanicí (modrá) a skrytým nádražím (oranžová). Druhý pak bude nacpán co nejvíce k tobogánu a pod viadukt. Oba tyto otáčecí úseky budou ve
skryté části. Zbytek trati už bude viditelný.
 |
| Obr.11 - Točna pod hlavní stanicí |
 |
| Obr.12 - Točna u tobogánu |
Nelze vyloučit změny při stavbě ale nyní mám trať pro tramvaj naplánovanou takto:
Celková délka úseku: 9 957 mm (v měřítku cca. 1 593 m)
Počet souprav: 3
Počet úseku autobloku: 4
Kolejivo: Kato Unitrack + případně Fleischmann
Radius: R150 (vnitřní oblouk) a R183 (vnější oblouk)
K těmto závěrům jsem došel já. Pokud by někdo měl nápady či věděl o jiném řešení, nechť se mi klidně ozve. Budu rád za jakékoliv postřehy.
Téma příště: Tramvajová trať - stavba
