Po minulém dílu s teorií a získání určité představy jsem se pustil do samotné stavby tramvajové trati. V tomto díle vás seznámím s mým postupem při stavbě hrubého terénu, spojování segmentů v místě tramvajových kolejí. Věnovat se budu i samotné pokládce kolejí a úskalím s tím spojených. Cink - cink vyjíždíme...
Základní terén
Před samotnou stavbou tramvajové trati jsem musel vyřešit základní nosné desky budoucího terénu v jejím bezprostředním okolí a také spojení na hranách segmentů. Na krajním segmentu města to bylo jednoduché. Město ponese dle původního plánu deska 30 mm z extrudovaného polystyrenu.
Nejprve jsem na pevno do prostoru vratné smyčky instaloval příčná podpůrná žebra, vodící prvky pro podélná žebra a rohové podpory. Zkrátka vše co ponese budoucí město.
Obr.2 - Příčná žebra a vodící prvky |
Do podélných žeber jsem vyřezal u spodní a horní desky prostupy pro kabeláž.
Obr.3 a 4 - Žebra na místě |
Totéž jsem následně provedl i u příčných žeber. Kvůli rozměrům jsem byl nucen vrchní desku slepit ze 3 různých kusů desek. Maximálně jsem se při tom snažil využít pero a drážku z výroby. Protože bude potřeba desku během stavby neustále sundavat či nadzvedávat kvůli elektroinstalaci, rozhodl jsem se, že podélná žebra přilepím k vrchní desce a ty tak budou působit jako pero, které přesně zajede do drážky. Odpadne tak neustále vyrovnávání desky do správné pozice. Edit: Od kroku se sundaváním jsem nakonec upustil a desku přilepil "natvrdo".
Obr.5 - Deska pod město |
Desky EPS mají zmiňované jednoduché pero a drážku 15x15 mm. Na přechod segmentů jsem si pořídil hranolek se stejnými rozměry. Do nich jsem už tradičním způsobem umístil středící trny pro přesný spoj. Trámky jsem následně vlepil do drážky. Čistý a přesný spoj byl na světě.
Obr.6 - Hrana EPS desky |
Obr.8 - Trámek "holka" na místě |
Obr.9 a 10 - Přechodová hrana 3. a 4.segmentu |
Následně jsem dodělal obdobným způsobem velmi hrubý terén na sousedním (třetím) segmentu.
Obr.11 - Terén 3.segmentu |
Obr.12 - Vjezd do tunelu pro otáčení souprav tramvají |
Ten jsem nakonec ještě rozšířil o trojúhelníkovou část.
Obr.13 - Rozšíření rámu 4.segmentu |
Teprve nyní bylo vše připraveno pro samotné tramvaje.
Tramvajová skrytá vratka
V mezičase jsem prověřoval výškové možnosti při zajíždění tramvaj pod hlavní stanici či osazení stěn viaduktu od firmy Faller. Vše jsem si několika způsoby rozkreslil, abych měl jistotu, že mě nic nepřekvapí. Výška tramvají s pantografem je maximálně 38 mm. Abych dostal tuto výšku, musím patu kolejí Unitrack zahloubit od 2 mm do EPS desky. Pokud po koleje chci dát i korek musím jít hlouběji o další 2 mm - viz.náčrtek níže. Limitem se nakonec ukázala výška arkád Faller (47 mm) ze kterých budu stavět viadukt. Ale nakonec to vychází na milimetr přesně :)
![]() |
Obr.14 - Řez kolejištěm v místě nosné EPS desky (30 mm upraveno na 26 mm) |
Snížený průjezd by se dal vyřešit náběhem na sníženou trolej, ale zatím k tomu nebyl důvod a bylo by to jen další potencionální místo technických problémů.
Začal jsem se stavbou v prostoru mezi hlavním a skrytým nádražím. Zde pod hlavní stanicí bude tramvaj projíždět balónovou vratkou s poloměrem R150. Celou tuhle konstrukci jsem chtěl mít co nejštíhlejší, aby co nejméně zaplnila prostor skrytého nádraží. Navíc někde +/- se v těchto místech v budoucnu budou pohybovat auta z Car systému.
Obr.15 - Otáčecí úsek pod hlavní/nad skrytou stanicí |
Jako základ posloužila překližka 6 mm. Na tu jsem si vše obkreslil, přidal 1 cm rezervu po obou stranách a vyříznul. Pak už stačilo jen zabrousit a nalepit tradiční korek.
Obr.16 - Jde se řezat |
Obr.17 - Jde se lepit |
Obr.18 - Ještě výplet a můžu na Wimbledon |
Obr.19 - Hrubá instalace na zkoušku |
Jak zde opakovaně zmiňuji - když je možnost z důvodu přesouvání kolejiště vyměnit těžší materiál za lehčí - nikdy neváhám. Původně uvažované vynesení zhotovené konstrukce na závitových tyčí jsem si váhově srovnal s řešením za pomocí trámků a bylo jasno. Každý gram je ve finále dobrý :)
Na stole jsem si nachystal elektroinstalaci pro vratný úsek vč. rozdělení na úsek pro případný budoucí autoblok. I systém Kato má izolované spojky a tak to bylo snadné.
Oříšek byl ale s připájením napájecích kabelů zespodu, ale s tím jsem si rovněž poradil, když jsem si rozšířil otvory pod kolejnicí. Barvu jsem záměrně nezvolil červenou s černou pro budoucí lepší orientaci v kabelech. Moje vodiče J a K pro tramvaje jsou šedé a fialové.
Obr.21 - Vodivá a nevodivá spojka Kato Unitrack |
Obr.22 - Způsob spojování Kato Unitrack |
Oříšek byl ale s připájením napájecích kabelů zespodu, ale s tím jsem si rovněž poradil, když jsem si rozšířil otvory pod kolejnicí. Barvu jsem záměrně nezvolil červenou s černou pro budoucí lepší orientaci v kabelech. Moje vodiče J a K pro tramvaje jsou šedé a fialové.
Obr.23 - Připájené vodiče |
Na závěr jsem přilepil bezpečnostní zábradlí proti případnému pádu.
Obr.24 - Zábradlí proti případnému pádu |
Celý kus jsem následně instaloval na své místo. Tím byl jasně vydefinovaný výjezd do viditelné části kolejiště.
Obr.25, 26 a 27 - Vše na místě |
Koleje do města
Když bylo hotovo, mohl jsem si část celou trať poprvé poskládat a trochu se zamyslet nad budoucí masteplanem města. Aby představa byla ještě detailnější, vynesl jsem si budoucí tvar viaduktu. Celková výška kolejiva (Code 80) je 7 mm i s podložím. S touto výškou už jsem počítal při navrhování výškových poměrů. Hlavním výškovým limitem u tramvaje ve viditelné části totiž bude podjízdná výška viaduktu.
Když jsem měl jasno, obkreslil jsem si koleje na podklad.
Jenže
jak vyfrézovat do EPS desky přesnou drážku 4mm hlubokou a navíc tak, aby
její dno bylo perfektně rovné... Pižlat to nožem se mi opravdu nechtělo. Zahloubení jsem chtěl provést tak, že si z
kytarové struny naohýbám přibližný tvar pro vyříznutí otvoru pro dvě souběžné
koleje a přidělám do trafopájky. Bohužel výkon byl nedostatečný a s EPS deskou to nic nedělalo. Takže starý dobrý nůž a pižlání se mi nakonec nevyhnulo.
Obr.30 a 31 - Vydlabávání |
Jako tmel posloužil osvědčený Ostafix a zarovnání jsem provedl vyrobenou šablonou z plastové destičky.
Po dokonalém zaschnutí jsem vlepil proužky korkového podloží a mohl se pustit do samotné pokládky kolejí.
Koleje jsem si rozdělil na jednotlivé úseky tak, abych mohl v budoucnu připojit moduly pro autoblok. V tuto chvíli registruji jedinou možnost a to je modul Lenz BM3. Počítám se 4 moduly a tedy 3 tramvajemi. V každé vratce bude jeden úsek a pak dva ve viditelné části, které budou imitovat zastávky. Zapojení toho všeho si necháme na jindy.
Obr.38 - Hotovo |
Téma příště: Vedlejší stanice